100 let od úmrtí ThDr. Jana Pospíšila

ThDr. Jan Pospíšil se narodil roku 1837 v Ohnicích č. 17 (nyní Vojnice, místní část obce Těšetice u Olomouce), jako jedno z 8 dětí Šimona Pospíšila (1810- 1898) a Josefy, rozené Gruntové (1810-1866).

ThDr. Jan Pospíšil

1850-1858 – absolvoval Státní gymnasium v Olomouci,

1858–1862 – studium bohosloví v Olomouci, (byl vynikajícím studentem),

6.7.1862 – vysvěcen na kněze,

1862 – kooperátor v Bzenci,

1.6.1865 – promován doktorem teologie (ThDr.),

1866 – farář v Bzenci,

1871 – děkan v Bzenci, jmenován školním inspektorem děkanátu bzeneckého a kyjovského,

1873 – jmenován arcibiskupským komisařem při gymnáziu v Kyjově,

1884 assesorem konzistoře,

1884 – arcikněz v Bzenci,

1895 – jmenován papežským komořím.

 

Stál v čele veškerého kulturního života ve městě Bzenci i na celém okresu.

22.12.1900 – jmenován nesídelním kanovníkem v Olomouci,

10.2.1901 – přijat za sídelního kanovníka v Olomouci,

8.1.1914 se stal prelátem a scholastikem při olomouckém metropolitním chrámu Páně (scholastikus byla 4. nejvyšší kapitulní dignita).

 

Služební kočár ThDr. Jana Pospíšila

Stál v čele apoštolátního života jako jeho místopředseda.

Další funkce:

* předseda ústředního výboru Apoštolátu sv. Cyrila a Metoděje,

* infulární prelát

* papežský domácí prelát,

* apoštolský protonotář,

* Jeho Eminence rada a konsistoriální assessor (1884), komtur c. k. řádu Františka Josefa,

* čestný občan města Bzence, čestný občan města Písku a Mistřína.

Jmenovací dekret z r. 1887
Městu Bzenci věnoval Mariánský sloup na náměstí, a 2 votivní okna ve farním kostele (vedle oltáře).
Mariánský sloup na náměstí

Mariánský sloup byl zbudován na místě zbořené kapličky, která byla na závadu místní komunikaci.

Čtyřhranný základ sloupu s reliéfem ThDr. Pospíšila i vlastní sloup jsou ze švédské žuly. Socha Panny Marie s Ježíškem je z kararského mramoru.

Vypráví se, že v roce 1953 zpupný funkcionář národního výboru dal do ruky Panny Marie metlu se slovy: „Ať tu nestojíš zbytečně, ukliď aspoň náměstí.“ V následujících dnech byly prudké deště, které zničily úrodu a náměstí zaplavily tunami bláta, přičítány tomuto rouhačskému činu.

(Ve farní kronice je zapsáno o této události doslova toto: “V květnu se počasí zhoršilo a koncem května nastaly samé bouřky, zvláště nad Bzencem stékající voda zaplavila všecky ulice města, vnikla do domů, Syrovínka vytekla z břehů a zaplavila celé okolí i s nádražím, vše bylo ve vodě, vytrhala i dlažbu ulic. Z toho velká škoda na polích, zahradách a vinohradech. Mluvilo se, že to byl trest za potupení P. Marie Bzenecké.”)

Olomouci věnoval ThDr. Jan Popsíšil dvě votivní okna v kostele sv. Mořice s českými nápisy (sv. Cyril a Metoděj a sv. Jan Nepomucký).

Dle záznamů metropolitní kapituly finančně podporoval studia seminaristů.

Zemřel v pátek 24. května 1918 v 19:00 hodin večer zaopatřen svátostmi umírajících v 82 letech po krátké nemoci (cit.:“…v neděli byla u něho návštěva milého jeho Bzence, s níž po delší dobu poseděl ve studené jídelně a zachladil se. Horečka pak rychle učinila konec jeho požehnanému životu…“).

Město Bzenec si natolik oblíbil, že bylo jeho přáním, zde být také pochován. Tělesné pozůstatky byly uloženy za přítomnosti generálního vikáře preláta Geislera dne 28. května 1918 na hřbitově v Bzenci k poslednímu odpočinku.

Jeho náhrobek je doposud jedním z nejpěknějších kamenických a sochařských děl na zdejším městském hřbitově.

Náhrobek ThDr. Jana Pospíšila

Rodina Pospíšilova od r. 1731 stále žije na původním gruntě ve Vojnicích č. 17.

Rodný dům ThDr. Jana Pospíšila – foto z r. 1929

V roce 2015 u příležitosti oslav 1000 let Bzence patřil ThDr. Jan Pospíšil mezi oceněné občany města. Ocenění „in memoriam“ za něj převzali na Kulturním domě dne 18. května 2015 jeho rodinní příslušníci.

Mše sv. u příležitosti 100. výročí úmrtí ThDr. Jana Pospíšila byla sloužena v kostele sv. Jana Křtitele v neděli 29. července 2018 v 9:30 hodin za účasti a promluvy pana starosty Pavla Čejky.

ThDr. Jan Pospíšil byl významnou osobností, která se zapsala do dějin našeho města. Mariánský sloup, dominanta našeho náměstí, a místo jeho spočinutí na bzeneckém hřbitově svědčí o tom, že město Bzenec si vskutku zamiloval.

Vzpomeňme na něj při mši sv. a ve svých modlitbách.

Děkujeme za poskytnutí cenných informací, materiálů a fotografií rodině Pospíšilové z Vojnic.


Zdroje:

  • Zemek Metoděj, Posloupnost kanovníků metropolitní kapituly u sv. Václava v Olomouci, VVM 4 (1949), 121-136, 167-182; 5 (1950) 53-64, 99-116, 141-146.
  • Zemek Metoděj, Posloupnost prelátů a kanovníků olomoucké kapituly od počátku až po nynější dobu, 1-2, rukopis práce uchovaný v olomouckém archivu.
  • Životopis ThDr. Jana Pospíšila sepsaný Štěpánem Kohoutem (Zemský archiv v Opavě, pobočka Olomouc)
  • farní kronika
  • http://www.starybzenec.cz

Author: Sovová