křest

Svátost křtu

Křest je první ze svátostí. Je to největší dar v životě člověka. Křtem Bůh přijímá člověka za své dítě a vkládá do něho svůj život a zapojuje ho do společenství věřících – církve. Odpouštějí se mu hříchy (u malých dětí dědičný hřích, u dospělých také i všechny osobní hříchy), získává duchovní dary – ctnost víry, naděje a lásky. Pokřtěný má pak právo na ostatní svátosti.

Podmínky pro křest malého dítěte od 0 – 6 let

  • Křest dítěte žádají rodiče či aspoň jeden z rodičů, ne babička nebo dědeček.
  • Křest je rozhodnutím se pro víru a pro život z víry. Proto je nutné, aby aspoň jeden z rodičů byl pokřtěný a zavázal se, že bude své dítě vést k Bohu slovem i životem. Malé děti se křtí na víru rodičů.
  • Před vlastním křtem účastnit se přípravy – rozhovoru o křtu, o víře a životě z víry. Délka přípravy je podle stavu víry rodičů.
  • Kmotr má být praktikující věřící, aby mohl pokřtěného vést v křesťanské životní cestě a pomáhat rodičům v náboženské výchově. Pokud možno by měl být biřmovaný, nebo mít v úmyslu v nejbližší době přijat svátost biřmování.
  • Křest má být v té farnosti, v které žijí rodiče. Křtem se totiž pokřtěný přičlení do konkrétní církevní obce. Pokud bydlištěm žadatelé spadají do jiné farnosti, tak donést potvrzení svého faráře, že souhlasí se křtem v jiné farnosti.
  • Křtí se, po vykonané přípravě při nedělní mši svaté nebo po ní.

Podmínky pro křest dítěte od 7 do 14 let

  • Viz 1. – 5. nahoře
  • Navíc: dítě v tomto věku by mělo o víře už samo něco znát. Žádá se proto aspoň rok společného setkávání s ostatními dětmi při výuce náboženství

Podmínky pro křest nad 15 let

  • Sám se musí rozhodnout. Musí věřit v Boha Spasitele a podle víry žít.
  • Roční příprava formou osobních a společných setkání. Křest bývá většinou o Velikonocích.

Výběr kmotrů

Jak praví kodex církevního práva,  kmotrem může být každý katolicky pokřtěný a biřmovaný křesťan, starší 16 let,  který praktikuje svoji víru.  V zásadě ale jde o to, aby to byl člověk blízký rodině, ve které bude dítě vyrůstat.  Často bývá u křtů v roli kmotrů manželský pár, který má sám již jisté zkušenosti s křesťanskou výchovou (a výchovou dětí  vůbec) a je rodině křtěnce jistou oporou. Kmotrem (kmotr – latinsky compater – spoluotec) nemůže být rodič křtěnce. V případě nekatolicky pokřtěného se hovoří o úloze tzv. svědka křtu. 

Výběr křestního jména (křestních jmen)

Ačkoliv existuje tradice křestních jmen po kmotrovi (kmotře), je dobré si uvědomit, co znamená samotný „patronát“, tedy kterého světce vybíráme dítěti za patrona. Zpravidla to bývá nějaký rodičům sympatický světec (světice), který by mohl být dítěti určitým příkladem. Proto je dobré se v dostatečném předstihu začíst do nějakého kvalitního životopisu svatých (např. Rok se svatými) a vhodného patrona (nebo i více) vybrat. 

Co je potřeba ke křtu přinést?

Rodiče se postarají o křestní roušku a svíčku. 

Křestní rouška je bílý pruh látky, který může být různě ozdoben. Často na ní bývá vyšít nějaký nápis, kupř. Jsem dítě Boží, nebo také jméno dítěte, popř. datum a místo křtu. Tato rouška se může vyrobit doma nebo ji lze zakoupit v prodejnách s liturgickými potřebami. Bílé roucho při křtu symbolizuje křestní nevinnost dítěte, které na sebe obléklo Krista. 

Křestní svíce je zdobená svíce, která se při křtu zapálí od svíce velikonoční – paškálu. Plamen znázorňuje zmrtvýchvstalého Krista, který zvítězil nad tmou hříchu a smrti. Světlo víry nám má také svítit na naší cestě životem. Tato svíce se dá zakoupit v prodejnách s liturgickými potřebami. 
Křestní roušku a svíčku můžete koupit v Karmelitánském knihkupectví

a poutní prodejně na Velehradě – http://www.kna.cz/poutni-prodejna-velehrad/

Obřad křtu je pak popsán krok za krokem na stránkách www.liturgie.cz